Housle a já

11. září 2010 v 14:10 | Mango |  Kecy v kleci
Rozhodla jsem se napsat o jednom ze svých koníčků a to o hře na housle. Nejsem žádný virtuoz a v hudebce, ačkoli jsem chodila do šestého ročníků jsem byla považována za největšího flákače, možná jsem jím byla...

Jako malou holčičku mě maminka přihlásila do hudební školy. Nevím, co jí k tomu vedlo, ale v tuhle dobu jsem jí za to moc vděčná. Ze začátku jsem pouze chodila na hudební nauku, kde žádné rozhodování nebylo, takže mojí jedinou starostí bylo malování a poznávání notiček - takových těch podivných kuliček s ocásky a zakreslenými mezi pěti řádky.


Jednou přišla paní učitelka s tím, na který nástroj by jsme chtěli hrát. Rozdala nám přihlášky a ať je odneseme domů rodičům. Jenže já už jsem si tam tenkrát tužkou poznamenala do rohu slůvko "housle", měla jsem totiž jasno.

Doma mi to odsouhlasili a já ten papír hrdě odevzdala. Bylo nám řečeno, že na svůj nástroj budeme moci začít chodit příští rok, ale já jsem začala už o půl roku dříve. Ještě s jednou kamarádkou nás totiž vybrali na místo nějakých holek(holky), které měli chodit už tamten rok, ale vzdali to.

Na první hodině jsme byli dvě nebo možná tři, přesně si to nepamatuji, ale byla tam se mnou ještě jedna kamarádka, to vím určitě. Paní učitelka nám řekla něco málo o hře na housle a mě byli přiděleny dočasně mé první mini - housle neboli "osminky".

Nejdřív jsme jen brnkali a smyčec nepoužívali. Jednoduše jsme se snažili poskládat prstíky na správné místo, v čemž nám pomáhala lepenka na místě 1.prstu. Časem přišel i smyčec a tak jsem si Prší, prší mohla zahrát plnějším zvukem.

Dalším milníkem byl můj první koncert. Právě Prší, prší jsem měla možnost zahrát na třídním koncertě. Ač se tohle dá zařadit jako ta nejprimitivnější písnička, než jsem jí dostala do fáze, aby se dala zahrát na koncertě mi dalo docela dost práce a musela jsem pilně cvičit. Pak ještě ty zkoušky s klavírem...

A tak jsem hrála dál a dál, čím dál tím těžší kousky, na konci roku vždy složila závěrečné zkoušky. Mezitím se mi také stihla změnit učitelka a hlavně dost výrazně opadlo moje nadšení. Cvičení pro mě byl vopruz a nuda a snažila jsem se tomu všelijak vyhýbat. 

Jedním z faktorů, díky kterému mě housle přestaly bavit, byla moje nová učitelka, se kterou nebylo jednoduché vystát - v tom jsme se s kamarádkami z "komořiny" shodli. Já jsem vydržela necelých šest let a nakonec jsem to vzdala a odešla na klavír s vědomím, že se alespoň naučím na "užitečnější" nástroj.

Jenže nedávno se mi začalo po čtyřech strunách a smyčci stýskat. Housle na které jsem předtím hrála, byly vypůjčené, takže jsem neměla na co hrát a jediné, co mi zbylo bylo utápění ve vzpomínkách.

Ale pak jsem dostala geniální nápad - udělat to, co dělají všechny děti - housle si vyškemrat od rodičů. Nakonec se mi podařilo přemluvit tátu, který sám hraje na kytaru, takže má pro hudbu trochu porozumění.

Nedávno jsme s tátou objeli hudebniny snad v celém kraji, až jsme konečně našli něco, co mi vyhovovalo. Starší ohrané housle, trochu poškrábané, ale za velmi pěknou cenu - tedy pěknou cenu na to, že to byli housle.

Po dlouhé době jsem si tedy pořádně zahrála, oživila staré kousky a začala se učit nové. Z těch starších vám možná něco řekne Entertainer od S. Joplina(Ok, uznávám, že to není nic super těžkého...ale docela dobře se to prý poslouchá...). Ten bych ráda v blízké době secvičila s klavírem a natočila to na video. Jen by to chtělo překecat někoho z mých známých klavíristů, aby se to naučili =).

Jenže nedávno se stala nemilá věc. Jednou jsem totiž otevřela futrál a u houslí byl urvanej struník(nevím už jak se tomu správně říká). Nikdo se k tomu samozřejmě nepřiznal a housličky budou muset do opravy. Už se nemůžu dočkat, až se mi vrátí...

housle
Fotku fotil můj bratr, mým foťákem. Povolení samozřejmě mám =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Prosím, nekopírujte nic z mého blogu bez mého svolení a beze zdroje!

Obrázek použitý v designu blogu jsem kreslila já na tabletu v Gimpu.